|
|
Moderní radioterapeutická léčba karcinomů plic
ŽÁKOVÁ, Klára
Bakalářská práce ve své teoretické části popisuje anatomii dýchacího systému, rozdělení karcinomů plic, jejich příznaky, rizikové faktory a možnou léčbu. Zaměřuje se především na samotnou radioterapii plic a techniky ozařování plic s ohledem na současné technické možnosti radioterapie. Praktická část je zastoupena analýzou dat z dotazníkového šetření zkoumající především četnost přítomnosti rizikových faktorů u pacientů s karcinomem plic léčených na RTO Nemocnice České Budějovice. Výzkumná část byla realizována dotazníkovým šetřením, soubor pacientů činil celkově 60 respondentů. Získaná data byla následně vyhodnocena nástroji MS Excel. Kromě přítomnosti kouření jakožto hlavního rizikového faktoru byla věnována pozornost i jiným rizikovým faktorům, např. profesní zátěži, celkovému životnímu stylu nebo dlouhodobému pobytu v oblastech se zvýšeným obsahem radonu v podloží. Výsledky potvrdily, že nejvíce zastoupeným rizikových faktorem nadále zůstává dlouhodobé kouření tabáku. Zpracování odpovědí z dotazníku rovněž podpořilo domněnku, že nezanedbatelným rizikovým faktorem je i dlouhodobý pobyt v oblastech se zvýšeným radonovým indexem. Bakalářská práce může sloužit jako ucelený studijní materiál budoucím radiologickým asistentům pro základní přehled v problematice léčby zářením karcinomů plic a vlivů, které se podílejí na jejím vzniku. Může být případně použita k dalšímu zpracování formou odborného článku v časopisech, nebo být zdrojem informací pro jakéhokoliv zájemce o dané téma.
|
|
|
Současné trendy v radioterapii mozkových nádorů
BĚHAN, Daniel
Bakalářská práce pojednává o moderní radioterapeutické léčbě nádorů mozku. Teoretická část je věnována klasifikaci těchto druhů nádorů, účinkům záření na buňku, nežádoucím účinkům radioterapie, frakcionačním schématům, plánování léčby a kombinaci radioterapeutické léčby s chemoterapií. Ústředním cílem bakalářské práce bylo porovnání počtů pacientů na třech zvolených pracovištích, a to na gamanoži, tomoterapii a lineárním urychlovači. Z celkového počtu 3500 pacientů ozařovaných na gamanoži během let 2019-2021 podstoupilo léčbu primárních a sekundárních nádorů 3024 pacientů, zbytek ozářených zastupují nenádorová ozáření vaskulárních, funkčních a očních poruch, tedy 14 % z celkového počtu ošetřených pacientů. Z provedené analýzy nasbíraných dat byl evidentní nárůst počtu ošetřených pacientů v roce 2020, což teoreticky mohla mít za následek instalace nového typu gamanože Icon, která byla uskutečněna v listopadu 2019. Po vypočtení korelační analýzy bylo zjištěno, že počty pacientů s instalací nového přístroje nekorelují. Data získaná o pacientech ozařovaných na tomoterapii poukázala na skutečnost, že tomoterapeutický přístroj se k léčbě mozkových nádorů používá jen v malém procentu (4 % ošetřených) a je využíván spíše k léčbě ostatních malignit. U pacientů ozařovaných na lineárním urychlovači tvořil počet pacientů s nádorovým onemocněním mozku zhruba 7 % všech ozářených. Nejpočetnější příčinou mozkových lézí byly vzdálené metastázy nemalobuněčného a malobuněčného karcinomu plic, což potvrzují i informace získané z odborné literatury, která uvádí, že karcinom plic je nejčastěji metastazujícím nádorem do mozku. Ve skupině primárních nádorů se nejčastěji vyskytoval glioblastom multiforme. Posledním cílem pro zpracování bakalářské práce byl zevrubnější popis průběhu výstavby ozařovacího pavilonu a instalace nově zakoupeného a v současnosti nejmodernějšího ozařovače CyberKnife v ÚVN v Praze.
|
|
|
Extrakraniální stereotaktická radioterapie
REICHLOVÁ, Kristýna
Tématem bakalářské práce je extrakraniální stereotaktická radioterapie. ESRT je jednou nejmodernějších metod léčby lokalizovaných nádorových lézí. Při její aplikaci jsou využívány vysoké dávky ionizujícího záření a malý počet ozařovaných frakcí. Lze ji realizovat na specializovaných ozařovacích přístrojích, např. na moderních lineárních urychlovačích (Tomoterapie, True Beam) nebo na kybernetickém lineárním urychlovači (Cyberknife). Jedná se o léčbu neinvazivní, krátkodobou a velice efektivní, nahrazující chirurgický výkon. Pro její aplikaci je nezbytná intenzivní obrazová verifikace cílového objemu, ať už ve formě aktivního sledování pohybu tumoru v průběhu ozařování, s využitím metod 4D radioterapie nebo verifikačního CT. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Část teoretická popisuje především vybraná fakta o ionizujícím záření, procesy odehrávající se v ozářené tkáni, představuje metodu ESRT, její principy, indikace k extrakraniální stereotaxi, přístrojovou techniku, fixační pomůcky i možné nežádoucí účinky a komplikace této léčby. Praktická část měla za hlavní cíl zjistit míru informovanosti radiologických asistentů o principech, variantách a indikacích extrakraniální stereotaktické radioterapie. Je realizována formou dotazníku, který vyplnilo celkem 79 respondentů a výsledky prokázaly, že míra informovanosti radiologických asistentů aktivně tuto profesi vykonávajících je velmi dobrá. Druhým cílem praktické části bylo na základě studia literatury zodpovědět otázku, proč není metoda extrakraniální stereotaktické radioterapie využívána častěji. Je to dáno jednak nižším počtem zařízení, na kterých lze toto ozáření provádět, ale také podmínkou menšího nebo středního rozsahu onemocnění a částečně i časovou náročností této techniky. Extrakraniální stereotaktická radioterapie je nejpřesnější teleterapeutickou metodou ozařování v onkologii. Svou neinvazivitou, komfortností pro pacienta, vynikající přesností aplikace dávky a velice dobrými výsledky tvoří budoucnost radiační terapie.
|
host ::
RSS.